Ze života komory

Ohlédnutí za debatním obědem s J. E. panem Alexisem Dutertrem, velvyslancem Francie v České republice 

J. E. pan Alexis Dutertre, velvyslanec Francie v České republice, k naší radosti přijal pozvání k debatnímu obědu se členy francouzsko-české podnikatelské komunity, který moderovali Martina Mašková, novinářka Českého rozhlasu, a Roland Bourgeois, předseda správní rady Francouzsko-české obchodní komory. Debata se konala v honosném prostředí restaurace Mánes, která je ostatně také členem Francouzsko-české obchodní komory.  

Po krátkém úvodním slovu pana Bourgeoise pak pan velvyslanec Alexis Dutertre, který v Praze působí od roku 2021, nejprve představil svou dosavadní kariéru, výrazně zaměřenou na evropské otázky, a poté odpovídal na dotazy Martiny Maškové týkající se převážně současného dění v Evropě a francouzsko-české spolupráce. 

Níže přinášíme shrnutí témat první části tohoto debatního oběda: 

Bilance po sobě jdoucích předsednictví Francie a České republiky v Radě Evropské unie, energetická soběstačnost, válka na Ukrajině, Green Deal atd.  

Předsednictví Rady EU je pro předsedající členský stát příležitostí prosadit v evropské agendě některé své politické priority. Francouzské předsednictví tak navázalo na projev prezidenta republiky, který pronesl na Sorbonně v září 2017 a v němž vyzval k vytvoření suverénní, jednotné a demokratické Evropy. Francouzské předsednictví Rady se proto zaměřilo na otázky strategické autonomie a evropské suverenity v globálním kontextu, který je stále více poznamenaný nejistotou, a na to, jak se tyto otázky odrážejí v konkrétních oblastech, jimiž se Rada zabývá (konkurenceschopnost, obchod, energetika, obrana a bezpečnost atd.). Po ruské agresi na Ukrajinu 24. února 2021 se agenda Rady totálně přeorientovala tak, aby EU mohla rychle reagovat na tuto válku na evropské půdě (podpora Ukrajiny, sankce proti Rusku, přizpůsobení se energetické krizi atd.). 

Otázky energetiky a klimatu jsou součástí evropské politické agendy již dlouho a od přijetí Zelené dohody v roce 2020, která v návaznosti na konferenci COP21 v roce 2015 stanoví závazné a ambiciózní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů v Evropské unii (snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s předindustriální érou a uhlíkovou neutralitu do roku 2050) je na ně kladen ještě větší důraz. Za účelem dosažení těchto cílů byla během francouzského a českého předsednictví přijata řada právních předpisů (balíček Fit-55), které představují významný krok směrem k nízkouhlíkovému evropskému hospodářství. 

Jednotná a rychlá reakce EU na ruskou agresi na Ukrajině ukázala schopnost členských států účinně reagovat na krizové situace a dosáhnout konkrétních výsledků. Rok 2022 tak přinesl nový rozměr evropské politiky a znamenal důležitý krok směrem k větší evropské suverenitě. 

V oblasti energetiky jsou příkladem společné nákupy plynu a zastropování ceny plynu. Evropa vyvinula bezprecedentní úsilí, pokud jde o regulační a legislativní kroky, aby se přizpůsobila této velké energetické krizi a provedla dlouhodobou transformaci svého energetického systému tak, aby byl odolnější a méně závislý na dodávkách ze zemí mimo EU a zároveň respektoval technologické možnosti členských států. 

Sankce proti Rusku se rovněž ukázaly jako účinné, stejně jako silná podpora Ukrajiny prostřednictvím nástrojů, které dříve neexistovaly. 

Česká republika například dokázala během svého předsednictví udržet evropskou jednotu v otázce podpory Ukrajiny zejména tím, že na konci svého předsednictví dosáhla i přes neochotu některých členských států jednomyslné politické shody Rady na poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši 18 miliard eur na financování veřejných služeb v roce 2023. 

Velvyslanec také zmínil francouzsko-české strategické partnerství, které trvá od poloviny roku 2000 a pro které bude brzy připraven nový čtyřletý plán (2023-2027). Za sebou jdoucí francouzské a následně české předsednictví v roce 2022 dalo bilaterálním vztahům silný evropský rozměr a vytvořilo pro tento plán příznivé podmínky, jednak díky většímu sblížení našich zemí v některých evropských otázkách, jednak díky vzájemné blízkosti a nastavení společné práce obou stran. 

Během českého předsednictví přijela do Prahy asi patnáctka francouzských ministrů, kteří měli, na okraj evropských setkání, příležitost prohloubit své vztahy s českými protějšky či jinými osobnostmi světa politiky a ekonomiky.  

Francouzsko-české strategické partnerství má ve svých různých tematických aspektech vždy dvojí rozměr, bilaterální a evropský, které se vzájemně podporují. 

Energetická politika a zejména civilní jaderná energetika jsou ústředními tématy francouzsko-českých vztahů. Současný tendr na výstavbu reaktoru v Dukovanech 5 je pro Francii příležitostí nabídnout České republice dlouhodobé partnerství v oblasti jaderné energetiky a upevnit spojenectví mezi členskými státy EU, které spojuje téma jaderné energie. Francie a EDF mají v této oblasti významné objektivní výhody: členství v Evropské unii, dlouholeté zkušenosti s výstavbou jaderných elektráren, osvědčenou technologii, stejný harmonogram výstavby nových reaktorů (6 nových reaktorů ve Francii a 8 dalších ve fázi projektu), kdy budování více reaktorů bude znamenat výhody z ekonomického i průmyslového pohledu, a v neposlední řadě možnost významně zapojit do dodavatelského řetězce české firmy. 

V závěru oběda J. E. Alexis Dutertre odpovídal na řadu otázek členů Francouzsko-české obchodní komory, kteří se zúčastnili této debaty; ty se týkaly předsednictví Rady Evropské unie, českých prezidentských voleb, budoucích partnerských zemí Francie, pozice Francie v zemích střední a východní Evropy a také euroskepticismu v Evropě a v České republice. 

See carousel mode See mosaic mode